Niečo z duchovných príčin chorôb

Akné – pubertální -nutí mladé lidi, aby se vyrovnávali s probuzenou sexualitou, ale také s rozporem mezi city a přikázáními. Je to duchovní proces, který se odráží v těle.

Alergie – přepjatý hodnotový systém, přecitlivělost. Nedostatek schopnosti přijmout něco nového, člověk se brání, vymezuje, stahuje. Určité oblasti hodnotí jako špinavé nebo bezcenné. Často je podvědomě nebo uvědoměle odmítána sexualita. Jako symbol se objevuje alergie na pyl. V narkóze neexistuje alergická reakce. Preferované alergeny představují klíč k příčině.

Alkoholismus – má usnadnit nebo nahradit polykání, jiné těžko stravitelné věci. Alkoholik se nechce nebo nemůže konfrontovat s problémy a řešit je, vyhýbá se jim, už je nevnímá. Alkoholik pije místo jídla. Omezuje se na lehce stravitelné vjemy.

Angina – latinsky tíseň: tíseň a strach patří k sobě, něco mi svazuje hrdlo. Angina pectoris je tedy úzkost srdce, stísněnost citového života úzkoprsost. Člověk se pokouší vyřešit všechno
myšlením.

Apatie – odpor k pocitům, strach.

Astma – řecky úzkoprsost, nemoc potlačování: člověk chce příliš brát, má přehnaný dominantní nárok, nadýmá se, nemůže věcem nechat volný průběh. Protest vůči světu, neschopnost zbavit se agrese, vydechnout, říct ne. Člověk otravuje sám sebe, cítí neschopnost získat si dost vzduchu, všechno se v něm příčí. Vykašlává jenom něco.

Bolest – chronická, pocit viny, neustále pro sebe vyžaduje trest.

Bolest ramen – život se stává břemenem.

Bolest uší – vztek, Nechce slyšet, neúnosný zmatek, hádky rodičů.

Bolest hlavy – napětí, člověk chce něco jiného, než dokáže. Láme si hlavu, nestačí vlastním výzvám, je pod tlakem, jednostranné zatížení. Má strach se selhání, prchá před realitou, potlačená přání, snášení utrpení.

Bolesti zad – člověk s sebou vláčí to, co už nemůže snést nebo unést.

Bronchitida – zanícené rodinné prostředí, hádky a křik. Někdy ale také mlčení.

Bulimie – beznadějné znechucení. Člověk se zoufale nacpává velkým množstvím jídla. Také ze sebe dostává nenávist k vlastní osobě.

Celulitida – nahromaděný vztek a trest který člověk uděluje sám sobě.

Cestovní horečka – strach. Člověk se bojí že nad sebou ztratí kontrolu.

Cukrovka – touha po tom, co by mohlo být. Nejhlubší obavy. Život už člověku nenabízí nic sladkého.

Cysty – zranění z dětství.

Deprese – když neovládneme své myšlenky a city, ovládnou ony nás. Automatické, negativní myšlenky, které postupně ovládnou náladu. Zkreslené, přehnané a nereálné myšlenky vymykající se rozumové kontrole. Přehnané zevšeobecňování, zveličování nebo zlehčování, předčasné závěry, černobílé vidění. Pocity viny.

Dna – potřeba dominovat, netrpělivost, vztek.

Ekzém – nejraději by vyletěl z kůže.

Epilepsie – člověk se cítí pronásledovaný, odmítá život, připadá si jako v silném zápase, násilí proti sobě.

Frigidita – strach, popírání a odmítání rozkoše, víra že sex je něco špatného. Necitlivý partner nebo strach z otce.

Herpes -hořká slova, která zůstala nevyřčená.

Hluchota – (neschopnost vnímání) Zadržování lásky nebo pozornosti.

Hodgkinova nemoc – (rakovina lymfatických žláz) Sebeobviňování a intenzivní strach, že člověk není dost dobrý. Vystupňované úsilí projevit sám sebe. Radost ze života se vytrácí.

Hubenost – odmítnutí vlastního života. Extrémní strach. Člověk sám sebe nenávidí a odmítá.

Hučení v uších – nechuť naslouchat. Člověk neslyší ani svůj vnitřní hlas. Zarytost.

Hyperaktivita – člověk se cítí pod tlakem je bez sebe.

Hypertonie – krevní tlak už stoupá při představě tělesné činnosti nebo konfliktu. Hypertonie je trvalé podráždění oběhového systému. Dynamická energie je trvale připravena k řešení, aniž k němu dochází. Hypertonik se neustále nachází v blízkosti konfliktu, ale neřeší ho Je agresivní, ale ovládá se. Přehnaně aktivní, ale ve špatném směru.

Hyperventilace – (návaly dušení) Strach, odpor ke změnám, chybí důvěra v život.

Hypoglikemie – (pokles hladiny cukru v krvi) Člověk je přemožený tíhou života. Pocit nesmyslnosti.

Hypotyreoza – (snížená funkce štítné žlázy) Člověk se vzdává, cítí se beznadějně utlumený.

Chybná funkce štítné žlázy – trvalá bojová pohotovost. Člověk intenzivně usiluje o nezávislost, přitom je úzkostlivý, má pocit že se nedokáže účinně bránit. Přetrvávají duševní zátěže a zápasy, uvnitř i navenek.

Impotence – sexuální tlak, napětí, pocity viny. Vzdor vůči bývalému
partnerovi nebo strach z matky.

Knedlík v krku – strach nedůvěra v život.

Inkontinence – celá léta potlačované, překypující emoce.

Ischias - strach o peníze a obavy z budoucnosti.

Klimakterické problémy – strach ženy, že není už zbožňovaná. Sebe odmítání, strach ze stárnutí.

Koktání – člověk kontroluje dění v krku, protože má strach z toho, co stoupá zdola, dusí ho to v krku. Přesunuje sexualitu do hlavy.

Kolika – nejistota.

Kóma – strach, prchá před něčím nebo někým.

Kousání nehtů – agrese, které jsou vlastně určené někomu jinému, se obracejí proti vlastní osobě, aby se uvolnila silná energie. Zdánlivě nespravedlivá ale i nespravedlivá blízkost např. otec, matka, bratr, učitel atd. Dítě potlačuje zlost a hněv, zaměřuje vše proti vlastní osobě. Je žádoucí vyšetření rodičů.

Kožní problémy – bojácnost, strach stáří, zasutý odpad. Člověk si připadá ohrožený.

Kožní vyrážka – podráždění způsobené váhavostí. Dětinský pokus strhnout na sebe pozornost.

Krátkozrakost – pocity strachu, zděšení nebo přetížení, zamrzlé v typicky chybném svalovém nastavení. Strach z budoucnosti. Člověk nedůvěřuje tomu, co ho čeká.

Krční problémy – neschopnost mluvit sám za sebe, zadušená kreativita.

Krevní oběh – schopnost pozitivně cítit a vyjadřovat emoce.

Krevní tlak nízký – málo lásky už v dětství. Je to jedno, stejně to nepůjde.

Krevní tlak vysoký – dlouho trvající neřešený emociální problém.

Krvácení do oka – nadměrné přepínání. Člověk se musí ptát, kde došlo k poranění při vnímání.

Krvácení z nosu – touha po uznání. Člověk si připadá přehlížený a neuznaný, volá po lásce.

Křeč žvýkacího svalstva – vztek, touha kontrolovat. Neochota vyjádřit své pocity.

Křeče – napětí, strach, uchopení, udržení. Ale také křečovité myšlení.

Křeče v břiše – strach.

Křečové žíly – křečovitý vnitřní postoj, zatvrzelost, strnulost u jediného stanoviska. Nedostatek pružnosti. Nedostatek vnitřního klidu při úkolu nebo v určité situaci.

Ledvinové kameny – drobky nezpracovaného vzteku.

Levá strana těla – má na starosti vnímání, přijímání, minulost.

Lupenka – strach ze zranění, umrtvení vlastního cítění. Člověk se zdráhá převzít odpovědnost za vlastní pocity.

Lymfatické problémy - varování. Myšlení by se mělo soustředit na zásadní věci v životě.

Malárie – narušení rovnováhy s přírodou a životem.

Mastoiditita – (zánět sliznic). Vztek, zklamání. Touha nevědět, co se stane.

Mdloby – strach. Člověk ho nezvládne-tak unikne.

Menstruační problémy – odmítání vlastní ženskosti. Pocity viny. Víra že pohlavní orgány jsou hříšné a nečisté.

Meziobratlové ploténky - člověk si připadá opuštěný. Je nerozhodný.

Migréna - nechuť k vnitřnímu přetížení. Sexuální obavy, ale také nedostatek lásky.

Močová infekce – nevraživost obvykle k druhému pohlaví nebo milované osobě.

Mononukleoza – zlost že se člověku nedostává uznání a lásky Přestává se starat sám o sebe.

Mozková mrtvice – vzdání se. Odpor. Odmítání života.

Mozkový tumor- nádor v myšlení.

Mrazení – únik do vlastního nitra. Nedostatek lásky.

Myomy, cysty – (jako ženské choroby)Žena si hýčká zranění od partnera. Zranění ženského ega.

Nadváha – strach, potřeba ochrany. Člověk utíká před svými city. Nejistota, sebe odmítání. Hledání naplnění.

Nachlazení – (nemoc dýchacích cest) Na člověka se hrne příliš věcí najednou. Zmatení, nepořádek v myšlení, malá zranění.

Nehody – neschopnost vystupovat sám za sebe. Vzpoura proti autoritě.

Nehty na nohou – (zarostlé) obavy a pocity viny ohledně vlastního práva jít vpřed.

Neplodnost – strach ze života nebo odpor k životu. Člověk nemá potřebu zažít rodičovské zkušenosti.

Nervozita – strach, bázlivost, zápas. Nedůvěra k procesu života.

Nervové zhroucení – egocentričnost, uzavření komunikačních cest.

Nespavost – poruchy usínání signalizují problémy a strach vzdát se uvědomělé kontroly a svěřit se vlastnímu podvědomí.

Neuralgie trojklanného nervu - člověk se vnitřně neustále brání vlastnímu chování. Přetěžuje se ve snaze sloužit, pomáhat, podřizovat se. Má o sobě většinou špatné mínění. Působí tu protikladné energie, které dráždí určité nervové dráhy.

Nevolnost – odmítání něčeho, s čím už člověk přišel do styku. Nemůže nebo nechce něco akceptovat. Je mu z něčeho na zvracení. Také těhotenská nevolnost je většinou podvědomé odmítání nové situace, něčeho, co raději mělo zůstat mimo mě.

Noční pomočování – ,,pláč močovým měchýřem“. Žádá se po mě příliš. Nevím jak dál. Přesto se
mám rád. Jsem ještě tak malý, že se pomočuji. Chybí mi důvěra v okolní svět. Cítím se opomíjený, opuštěný. Strach z rodičů, většinou z otce.

Nutkavé mytí – špatné svědomí, člověk se chce osvobodit. Chce se zbavit něčeho v duchovně-duševní oblasti nebo v tělesné rovině.

Obezita – mánie zaplňovat vnitřní prázdnotu. Když jím necítím nespokojenost, strach, zklamání, starosti, nejistotu, frustraci, samotu, napětí, depresi, nedostatek lásky. Hledám kontakt, něžnost, bezpečí, úspěch, uznání a lásku.

Ochrnutí – ochromující myšlenky, uváznutí.

Osteoporóza – Pocit že nikde nenajdu oporu.

Otok nohou – příliš silná připoutanost, těžkopádnost.

Otřes mozku – myšlenkový systém je od základu otřesený a zpochybněný.

Pálení žáhy – strach. Potlačený strach.

Paradentóza – nedostatek opory, neschopnost něčím se prokousat, únava nedostatečný trénink.

Paraziti – člověk odevzdává moc jiným, přenechává jim volné pole.

Parkinsonova nemoc – strach a silná touha mít všechno pod kontrolou.

Pásový opar – strach a napětí. Přílišná choulostivost.

Pláč – slzy jsou potokem života. Prolévají se z radosti, smutku nebo ze strachu.

Plicní problémy – deprese, smutek, strach. Člověk si připadá méněcenný, nedokáže žít naplno.

Plíseň – stagnující přesvědčení. Neochota vzdát se minulosti. Včerejšek ovládá dnešek.

Plíseň na nohou – zklamání, že člověk není akceptován. Neschopnost kráčet dál lehkým krokem.

Pohlavní nemoci – sexuální pocity viny. Vím že pohlavní orgány jsou hříšné nebo nečisté.

Pohmožděniny – malé rány a ústrky v životě, sebe trestání.

Polypy – napětí a hádky v rodině. Dítě se cítí nevítané a myslí si že stojí rodičům v cestě.

Potrat – strach z budoucnosti. Teď ne- až později. Nevhodný okamžik.

Premenstruační problémy- odmítání ženských životních procesů.

Problémy dásní – neschopnost stát za vlastními rozhodnutími. Nerozhodnost.

Problémy chodidel – strach z budoucnosti a z další cesty životem.

Problémy jater – (chronické) člověk ospravedlňuje hledání chyb, aby sám sebe oklamal.

Problémy kolen – strnulé ego, hrdost, neústupnost. Nedostatek flexibility.

Problémy kyčlí – strach udělat zásadní rozhodnutí.

Problémy ledvin – kritika, zklamání, selhání, stud. Člověk reaguje jako malé dítě.

Problémy močového měchýře – úzkostlivost. Člověk skálopevně lpí na starých představách. Má strach dát věcem volný průběh.

Problémy nadledvin – poraženectví. Člověk se o sebe nestará, bázlivost.

Problémy prostaty – mentální strach oslabuje mužnost. Odevzdanost, sexuální tlak a pocity viny. Víra ve stárnutí.

Problémy šíje – člověk odmítá vidět jiné stránky, záležitosti, strnulost.

Problémy vedlejších dutin – podrážděnost vůči blízké osobě.

Problémy zad – (dolní partie) obavy o peníze. Nedostatek finanční podpory.

Problémy zad – (horní partie) nedostatek emocionální podpory. Člověk si připadá nemilovaný. Sám nenabízí dostatek lásky.

Problémy zad – (střední partie) Pocity viny. Přílišné lpění na mnoha věcech.

Problémy zubů – dlouho trvající nerozhodnost.

Problémy vidění – nedostatek harmonie, rovnováhy v duchovně-duševní oblasti.

Prsty artritické – přání trestat, výčitky. Člověk pociťuje šikanu.

Prsty (prostředník) -souvisí se zlostí a sexualitou.

Průjem – tělesná známka duchovně-duševního průjmu. Člověk nechává věcem volný průběh. Připadá si přetížený, zneužívaný. Nedokáže zacházet s penězi, neudrží si je a neumí je vyžadovat úměrně k výkonu. Cítí se opuštěný, má strach, že věci nezvládne. Vzdává se.

Puchýřovitá vyrážka – obecná víra v sexuální vinu a nutnost potrestání. Víra v trestajícího Boha. Případně také odmítání vlastních genitálií a sexuality.

Rakovina – zhroucení vnitřního řádu. Chybné naprogramování. Je vždy výsledkem silné, nezpracované konfliktní události ve vnitřní nebo vnější izolaci, vzniká, když se sejdou tři následující skutečnosti a je překročen individuální práh jejich zvládnutelnosti. 1. Omezení celkového fyzického nebo psychického stavu. 2. Akutní nezvládnutelný konfliktní zážitek. 3. Skutečná nebo jen pociťovaná vnitřní nebo vnější izolace.

Revma – je výrazem přehnané chtivosti.

Roztroušená skleróza – izolace vinou zatvrzelosti.

Rysy tváře (svěšené) – vznikají z prověšených myšlenek. Zlost na život.

Sebevražda – člověk vnímá život jen černobíle. Odmítá hledat jiné východisko.

Senilita – návrat do zdánlivého bezpečí dětství. Vyžadování péče a pozornosti.

Senná rýma – Emocionální městnání. Strach z pronásledování. Pocity viny.

Sklerodermie – (zbytnění a ztuhnutí kůže) člověk se chrání před životem. Už nevěří, že se o sebe dokáže postarat.

Slezina – být něčím posedlý.

Spavost – člověk nezvládá život. Extrémní strach? Člověk by chtěl od všeho utéct, hlavně tu nebýt.

Srdeční problémy – dlouhotrvající emocionální zátěž. Nedostatek radosti. Zatvrzelost srdce.

Srdeční záchvat – žádná radost. Člověk se cítí osamělý a vyděšený.

Strach – absence důvěry v pokračování a průběh života.

Stres – disharmonické vedení energií. Nároky okolí, rodiny, práce nebo náboženství nelze uvést
do souladu s vlastními nároky, tvrdě na sebe narážejí. Úniková reakce se nikdy
neuskuteční. Člověk se musí koncentrovat na to, co právě dělá. Stanovit
si priority. Zavést myšlenkovou disciplínu, řád do vnitřního zmatku. Nedokáže
se mít rád a připadá si nemilovaný okolím.

Struma – nenávist vůči něčemu vnucenému, člověk se cítí jako oběť, ohrožený na životě, nenaplněný.

Svědění – touha, která je člověku nepříjemná. Neukojenost, lítost. Chce se dostat ven nebo pryč.

Šedý zákal – porucha látkové výměny způsobená nedostatkem duševního a
tělesného pohybu.

Tlusté střevo – uložené zbytky starých, zmatených myšlenek zanášející cestu k vylučování.

Trvalá bolest – touha po lásce a opoře.

Třas – nedostatečně pevné vedení v určité činnosti.

Tuberkulóza – člověk stravuje sebevztažnost. Má sklon k přivlastňování si.

Tučné břicho – člověk se hněvá, má pocit nedostatečné podpory.

Tučnost – přecitlivělost. Často znak strachu a potřeba ochrany. Strach může být také maskou skryté zlosti a silné vůle k odpuštění.

Tuk na bocích – tvrdošíjný vztek na rodiče.

Tuk na stehnech – silný hněv z dětství, často vůči otci.

Ubývání paměti – strach, únik před životem. Neschopnost stát za svými názory.

Ucpaný nos – člověk nerozeznává vlastní hodnotu.

Únava – obrana, nuda, nedostatek lásky k tomu co člověk dělá.

Úplavice – strach a silný vztek.

Ústní problémy – strnulé názory, uzavřenost. Neschopnost přijímat nové myšlenky.

Vředy na ústní sliznici – rty zadržují nepříjemná slova, výčitky.

Vymknutí – hněv a vzpoura.

Zácpa – neschopnost nebo strach vzdát se něčeho. Člověk nechce vydávat
peníze ani lásku. Je lakomý. Žije s neustálým strachem ze ztráty. Potlačuje
podvědomí.

Zánět hrtanu – je tak vykolejený, že nemůže ani mluvit. Strach něco vyslovit. Odpor vůči autoritám.

Zánět – rudé vidění. Přehřáté myšlení. Člověk potlačuje přirozené reakce. Připadá si opomíjený.

Zánět jater – odpor ke změnám. Strach, vztek, nenávist. Játra jsou sídlem vzteku a zuřivosti.

Zánět ledvin – přehnaná reakce na zklamání a selhání.

Zánět mandlí – Potlačené emoce. Utlumená kreativita.

Zánět močových cest – hněvivé emoce. Naštvanost, výčitky.

Zánět nosohltanu – Člověk žádá o pomoc. Vnitřně pláče.

Zánět spojivek – vynáší na světlo neřešený konflikt. Člověk zavírá oči před konfliktem, který nechce vidět.

Zánět žil – hněv a frustrace.

Zápal plic – zoufalý člověk, unavený životem. Přesvědčený, že emocionální rány nelze vyléčit.

Závrať – roztěkané, roztroušené, myšlenky. Nechuť pohlédnout realitě do očí.

Zelený zákal – přetížení způsobené vzrušením, strachem, starostí, smutkem.

Zlomenina kosti – každá zlomenina kosti vede k přerušení dosavadního pohybu a aktivity a nutí ke klidu. Z toho by měla vzniknout nová orientace. Zlomenina představuje odlomení starého, aby se pomohlo prosazení nového.

Zranění – nevyjádřený vztek, který se usazuje.

Zubní kaz – nedostatek vnitřní pevnosti. Vnitřní prázdnota, člověk je vykotlaný.

Zvracení – člověk se zbavuje věcí a dojmů, které nechce přijmout, integrovat. Zvracení je silný výraz obrany a odmítání. Velmi zřetelně to vidíme v těhotenském zvracení, které vyjadřuje podvědomou obranu proti dítěti, popř. proti mužskému semenu, které žena nechtěla přijmout.

Žaludeční nemoci – člověk se musí naučit zpracovávat své dojmy. Nemocný je nucen uvědomovat si své city a uvědoměle zpracovávat konflikty. Nejčastější poruchou je překyselení. Jsem zakyslý, říká žaludek svou řečí, když se člověk projevuje agresivně. V tom případě vylučuje příliš mnoho kyseliny. Člověk pociťuje nedostatek duševního bezpečí, které je třeba k vyjádření agresí. Často
si nevěří ze strachu před ztrátou lásky. Trvalá agresivita, vede k žaludečním vředům.

Žaludeční vřed – člověk si namlouvá, že není dost dobrý. Úzkostlivě dbá na to, aby se zalíbil.

Ženské nemoci – sebezapírání, odmítání vlastní ženskosti.

Žlučníkové kameny – zahořklost, ale také tvrdé myšlení, hrdost.